Sámiid duohtavuohta- ja soabadankomišuvdnii lea gárvánan ođđa čielggadeapmi anáraččaid kultuvrras. Dutki Vyelikuoškâ Káiju, Kaisu Nikula čállin Anáraččat ja anáraš kultuvrra eallinfápmu -sierračielggadeapmi čohkke oktii girjjálašvuođas ja eará gálduin bieđgguid leamašan dieđuid anáraččaid historjjás ja kultuvrras, ja fállá ná govččolaš geahčastaga áidnalunddot servoša muttuide ja árbevieruide.
Čielggadeapmi gieđahallá anáraččaid historjjá árraásaiduvvama rájes otná beaivvi rádjai ja buktá ovdan kultuvrra earret eará sogaid, árbevirolaš ealáhusaid, borramuša, álbmotárbbi ja giela geahččanguovllus.
Anáraččat leat Suoma sámiid álbmotjoavku, mas lea iežas giella ja árbevirolaš kultuvra. Anáraččat leat árbevirolaččat ássan Anárjávrri birrasis ja sii leat vuosttas dovdojuvvon ássit iežaset guovllus.
- Čielggadeapmi addá anáraččaide ja eará lohkkiide čielga áddejumi álbmoga historjjás ja dan erenomáš etnalašvuođas, Nikula čállá.
Čielggadeapmi: Buoremus dovddastus livččii ovddidit kultuvrra ealáskahttima doarjjadoaimmaid
Nikula analysere čielggadeamistis maiddái dáhpáhusaid, mat leat áiggiid mielde váikkuhan anáraš kultuvrra eallinfápmui. Nikula mielde anáraččaid guovlluide boahtán suopmelaččat, eará sámejoavkkut ja stáhta institušuvnnat leat váikkuhan negatiivvalaččat servoša árbevirolaš ealáhusaide, ja maiddái ovdamearkka dihte giela sajádahkii. Nuppe dáfus ealáskahttinbargu, man anáraččat álggahedje 1990-logus, lea gádjon anárašgiela, ja anáraččat leat ávkašuvvan dainna, go sámekultuvra lea boahtán eambbo dihtosii.
Nikula evttoha čielggadeamistis anáraččaid sajádaga ja eallinfámu sihkkarastimin sihke dárbbašlaš doaimmaid, joatkkadutkamuša fáttáid ja temáid, maidda Sámiid duohtavuohta- ja
soabadankomišuvdna sáhtášii giddet barggustis fuomášumi. Son muittuha, ahte vaikko anáraččaid searvvuš lea áŋgirit ovddidan kultuvrras ealáskeami, dat dárbbaša doarjjadoaimmaid maiddái olggobealde.
Almmustahttindilálašvuohta Sajosis ja Zoom-oktavuođain be 1.11. dmu 9–12
Čielggadeami buohkaide rabas almmustahttindilálašvuohta lágiduvvo Sámekulturguovddáš Sajosis Anáris bearjadaga 1. skábmamánu dmu 9–12. Dilálašvuhtii sáhttá oassálastit maiddái Zoom-gáiddusoktavuođa bokte dán liŋkkas. Rávdnjen báddejuvvo.
Dilálašvuođas dutki Kaisu Nikula ovdanbuktá čielggadeami guovddáš fuopmášumiid. Ovdanbuktima maŋŋá oaidnit bagadalli Jukka Vuorela-Morottaja dokumeantafilmma Isoisäni kieli – Äijih kielâ. Maiddái geahččit, geat čuvvot dilálašvuođa gáiddusin, ožžot dokumeantafilbmii liŋkka.
Čielggadeami fáttáide čiekŋut lasi panelaságastallamis, masa oassálastet Nikula lassin anárašgiela ovddideaddji, Helssega universitehta gudnedoavttir Kuobžâ-Saammâl Matti/ Matti Morottaja, anárašgiela oahpaheaddji ja musihkkár Kuobžâ-Piäká Ánná/ Anna Morottaja, dokumeantta váldorolla Movsháá-Haanu Joovnâ Ulpu/ Ulpu Mattus-Kumpunen ja Sámedikki lahttu Váábu Maati Uulá Irján Inká/ Inka Musta. Maiddái geahččit sáhttet jearrat gažaldagaid. Dilálašvuohta lea sáme- ja suomagillii, ja báikki alde lea dulkon.
Váimmolaš buresboahtin!
Čielggadeami sáhttá lohkat neahtas be 1.11. dmu 8 rájes:
- Suomagillii: https://urn.fi/URN:ISBN:978-952-383-502-3
- Anárašgillii: https://urn.fi/URN:ISBN:978-952-383-514-6
Čielggadeapmi lea oassi Sámiid duohtavuohta- ja soabadankomišuvnna sierračilgehusaid ráiddu. Komišuvnna ulbmilin lea čielggadit sápmelaččaid vásihan vealaheami ja assimilašuvnna, ja ovdanbuktit vugiid, maiguin láhčit vuođu eamiálbmot sápmelaččaid ja Suoma stáhta gaskasaš soabadeapmái. Dieđuid komišuvdnii válmmaštallojuvvon čielggademiin gávnnat neahttasiiddus https://sdtsk.fi/se/almmustahttimat/.