Sápmelaččain leat ollu iežaset ja áidnalunddot dieđut guovlluideaset čázádagain. Dáinna dieđuin ii jur ávkkástallojuvvo čáziid ja guollenáliid dikšumis. Okta vuohki, mot dán sáhtášii divvut vuogálaččat, sáhtášii leat sámi čázádatforuma vuođđudeapmi čohkket dán dieđu viiddit geavahussii.
Sámiid duohtavuohta- ja soabadankomišuvdna almmustahtii Anára Sajosis 17.6.2025 guokte dasa válmmaštallojuvvon sierračielggademiid ollisvuođa: nuppi, mii laktásii Anárjávrri čázádagaide ja guollebivdui, ja nuppi sámiid guolástanrivttiid ja Deanu dili birra.
Sámeservošiid guollebivdu iežaset ruovttuguovlluin lea maŋimuš jagiid áigge šaddan áitatvuložin. Okta sivva lea dálkkádatrievdan, muhto dasa lassin maid turisma, luondduriggodatsisabahkkemat, reguleremat ja geopolitihkalaš dilli dagahit iežaset luottaid čázádatguovlluide. Anára guovllu čázádagain dušše Njávdánjohka lea oppalaččat luondduviđá lágan, vaikko guovllu buot čázádagat leat dehálaččat sámi kultuvrii ja lundui. Deanu guovllus fas luossabivdu lea leamaš gildojuvvon jagi 2021 rájes luossanáliid hedjoneami dihte.
Anáris guliid eallindilit rivdet
– Dálkkádatrievdama váikkuhusat dihttojit čielgaseappot Anára guovllus earenoamážit go čázi liekkasvuođa dilli lea badjel 20 gráđa. Dan sáhttá áicat oksygena váilumis, diatoma-debbuid šaddamis, báikkálaččat bibmosiid liigelassáneamis, gođđosajiid massimis ja šlájaid nuppástussan, gávnnaha doseanta Tero Mustonen.
Mustonen ávžžuhage ohcat Anára guovllu čázádagaid UNESCO máilmmiárbečuozáhahkan ja vuođđudit sámi čázádatforuma čohkket áidnalunddot dieđuid dárbbašuvvon divvumiid doarjjan. Mustonen mielas livččii dehálaš maid ráfáidahttit smávvačáziid, geahpedit šlájaid gilvimiid, ja beavttálmahttit bázahusaid ja plastihkaid čoaggima ja mikroplastihkaid čuovvuma.
Dutki Nico Alioravainen gávnnaha maid, ahte čázádagaid gaskalieggasat leat loktanan, muhto fuomášuhttá, ahte dasa váikkuhit maid čázádaga čieŋalvuohta ja čázi kvalitehta. Guhkálaš báhkat sáhttet goikadit ádjagiid ja guliid gođđosajiid, mii vahágahttá ee. luossaguliid. Jiekŋagovččasáigi lea maid otnon, mii váttásmahttá guollebivddu jieŋa alde, muhto nuppe dáfus guhkida suttis čázi áigodaga.
– Árktalaš dillái vuogáiduvvan guolit šaddet vuorrádussii liekkasvuođa ja goikkádaga dihte, ja go leat goikegeasit, veajehiid eallinbirrasat báhcet goikásii, Alioravainen dadjá.
Anárjávrri gávppálaš guollebivddus komišuvdnii čállán Markku Ahonen ávžžuha čujuhit návccaid boahtteáiggis suvdilis guollebivdui. Anárjávrri guolli manná gávpin bures ja gávppálaš guollebivdu lea ekologalaččat, ekonomalaččat ja sosiálalaččat suvdil. Vai dilli joatkašuvašii buorrin, dárbbašuvvo goittotge bistevaččat dutkojuvvon diehtu guollenáliin. Son oaidnáge áittan dan, ahte Luondduriggodatguovddáš geahpeda bistevaččat resurssaid dutkamušas, ja lea dan oaivilis, ahte dása galggašii Anáris reageret.
Guollebivdoráddjehusat Deanus áitet guovllu sámi guolástankultuvrra
Deatnu ja dan luossa leat hábmen Ohcejoga sámeálbmoga leahkima guovddáš eavttuid ja leat čalbmosit mávssolaš oassi guovllu johkasámi kultuvrras. Guovllu eallindilit leat vuođđuduvvan luossabivdui, ja Deanu guolástanrievttit leat oassi guovllu giddodagaid opmodagas. Deatnu lea leamaš okta olles Eurohpa buktevaččamus luossajogain, juos ii juobe buktevaččamus. Guollenáliid lunddolaš molsašuddan 8–10 jagi áigodagain lea goittotge jávkan. Maiddái Detnui leat ollen valjis ruoššaluosat. Ruoššaluosa leat viggan eastit goargŋumis johkii, muhto das eai leat vuos lihkostuvvan. Vierisšlája lassáneami váikkuhusat Detnui dovdojuvvojit hejot.
– Ovdal jagi 2017 Detnui árvaledje gorgŋon eanemustá moadde čuođi ruoššaluosa ovtta jagis. Jagi 2017 daid árvaledje gorgŋon juo 5000 ja jagi 2023 sullii 170 000, gávnnaha Hannele Pokka.
Deanu luosa heajos dili dihte luossabivdu lea leamaš gildojuvvon jagi 2021 rájes. Ráddjehusat álge goittotge juo jagi 2017, goas dat čuhce garrasepmosit guolástanbaji álgui, dahjege árbevirolaš bivdosiid geavaheapmái. Ráddjehusat ja gildosat leat aktiivvalaččat protesterejuvvon Ohcejogas, maiddái máŋggaid riektegeavvamiid bokte.
– Luossabivdoráddjehusaiguin ja daid maŋŋel boahtán gildosiin leat dramáhtalaš praktihka váikkuhusat Ohcejoga ekonomiijai ja sámekultuvrii. Stuorámus váikkuhusat čuhcet sápmelaččaide, geaidda árbevirolaš guolásteapmi ii leat vejolaš, Pokka gávnnaha. – Vaikko sápmelaččat oamastit váldooasi Deanu Suoma beale oasis, stáhta láhtte dego livččii sáhka stáhta oamastan guolástanrivttiin.
Pokka gávnnahage, ahte vaikko sámiid rievttit guolásteapmái leat jahkelogiid mielde dovddastuvvon oassin sámekultuvrras, praktihkas dát vuoigatvuođat leat hedjonan guolástanlága ođasmahttima oktavuođas. Guolástanriekti gávnnahuvvo almmolašriektin, mas sámekultuvrii gullevaš guollebivddus ii leat sierrasajádat. Alimus Lappi guolástanguovlluid mearrádusbargamis fas sámiin ii leat dievasválddálaš lahttuvuohta.
Sápmelaččat eai máinnašuvvo Deanu guolástannjuolggadusas
– Deatnu lea dieđusge buot ládje earenoamáš ášši sámeservošiinge, daningo mis lea duođaid nana johkasámi kultuvra ainjuo doaisttážii, gávnnahii panelaságastallama álggahan Niilo I. Aikio. – Čáhcebirerádjegeavvamiid ja doaimmahemiid maŋŋoneami dihte manahuvvui johkasámi okta olles sohkabuolva, mas livččii leamaš vejolašvuohta duođaštit dološ áigásaš guolástannávddašemiid.
Maiddái Riitta Orti-Berg deattuha sámiid iešmearridanrievtti ja dáhpáhuvvan olmmošvuoigatvuođaloavkidemiid Deanu guolástanráddjehusaid hárrái.
– Deanu jagiid 2024—2030 guolástannjuolggadusas eai máinnašuvvo oba ovttain sániin sápmelaš. Ii sámekultuvra, iige guollebivdokulturárbi. Das duhkoraddet sániiguin, ja hubmojuvvo báikkálaš áššiin ja árbevieruin. Spiehkastatlobiid sáhttet dán áigge ohcat servošat, searvvit ja dáhpáhuslágideaddjit. Maŋit sáhttá leat gii ihkinassii, Orti-Berg gávnnaha. – Mii, geain leat opmodatsuodji ja sierravuđot guolástanrievttit, eat vealttakeahttá oaččo guolástanlobiid. Muhto searvvit soitet oažžut spiehkastatlobiid. Ná geavai diibmá. Sámekultuvrii vuođđuduvvi guolástanhámit eai máinnašuvvo.
Heikki Nikula fuomášahttá, ahte sirdin dihte árbevieruid nuorat bulvii maiddái Anáris, ferte rahčat čađat. Anárisge guolástanrievttit sihkkojuvvojedje dápmohiid goargŋunsajiin. – Easka beannot jagi maŋŋeleappos dan gávnnahedje rihkkon eamiálbmotrievtti. Nikula lea fuolas maid luondduviđá guoli dilis, go dápmotge leahkigoahtá eanet gilvinnálli.
– Anáraččat leat álo bivdán guliid, ja das lea leamaš stuorra mearkkašupmi guovllus, dadjá guollemeašttirin bargan Veikko Aikio. Guollenáliin sáhttá Aikio mielas oaidnit dál čielga nuppástusaid. – Ovdamearkka dihte Idjajávrris eai lean ovdal vuskkonat, muhto dál dat leat. Dasa lassin mannan dálvi lei earenoamáš heajos dápmotjahki. Dápmot orru juobe jávkan jávrris. Dan eai goittotge leat sáhttán jávkadit guolástemiin, nappo nuppástus imaštahttá.
Tero Mustonen, Nico Alioravainen ja Markku Ahonen artihkalčoakkáldat ”Anára čáziid dilli ja Anárjávrri guollebivdu sápmelaččaid ja dálkkádatrievdama geahččanguovllus” ja Hannele Pokka sierračielggadeapmi “Sápmelaččaid guolástanrivttiid ovdáneapmi” almmustahttojuvvojedje sámiid duohtavuohta- ja soabadankomišuvnna almmustahttindilálašvuođas Anára Sajosis 17.6.2025. Publikašuvnnaid sáhttá lohkat ja luđet stáhtaráđi publikašuvdnaarkiivvas. Bátti sáhttá geahččat ja publikašuvnna luđet maid komišuvnna neahttasiidduin.