Klemetti Näkkäläjärvi 4.12.
Kunnijâttum kuldâleijeeh,
Mun kiijtám máhđulâšvuođâst uásálistiđ taan tehálii tilálâšvuotân, já luhotuáivuttâsah tuotâvuotâ- já sovâdâttâmkomissio jesânáid já pargoviehân tii tehálii pargo keežild. Maaŋgâ ive lusis, tehálâš já vijđes urkko lii lappâd. Vijđásub já vaigâdub pargo lii oovdâst, ko syemmilâš já sämmilâš ohtsâškodde ferttiv čuávdiđ, et maht toimâiävtuttâsah ovdeduvvojeh. Pargo ij uážu orostiđ komitea loppâraportân, pic komitea toimâiävtuttâsâid kalga tuálvuđ keevâtlii táásán. Puátteš ihe šadda leđe Suomân sisâ- já olgopoolitlii čááitu lävdi, et lii-uv tot tuođâi čonâsâm tuotâvuotâ- já sovâdâttâmprosesân. Äigi lii nuhâmin – sämmilij päikkikuávlu lii kuárránmin aalmuglávt já eellimpiirâs lii muivâšuumin šoŋŋâdâhnubástus tiet.
Šoŋŋâdâhnubástus negativliih vaiguttâsah algâaalmugáid, toi kulttuuráid já sajadâhân láá tubdâstum Paris šoŋŋâdâhsopâmušâst sehe aalmugijkoskâsij olmoošvuoigâdvuotâorgaanij čuávdusijn já avžuuttâsâin. Šoŋŋâdâhnubástus já toos vuáhádume láá olmoošvuoigâdvuotâkoččâmušah, tondiet ko šoŋŋâdâhnubástus vaaigut njuolgist vuáđuvuoigâdvuođáid – vuoigâdvuotân paijeentoollâđ já ovdediđ jieijâs kulttuur já kielâ.
Šoŋŋâdâhnubástus lii Suomâ sämikuávluin muttám tiilijd toin naalijn, et nubástusah láá vaiguttâm ärbivuáválij sämi-iäláttâsâi háárjutmân 1990-lovo rääjist. Nubástusah láá jođálmâm 2000-lovo rääjist. Šoŋŋâdâhnubástus já toos vuáhádâttâm láá sämmilijd kulttuurlâš nubástusproosees – iäláttâsâid, kulttuur, kielâ, tiäđuid já tááiđuid kalga vuáháduttiđ uđđâ tiilijd. Sämisiärváduvâi siste šoŋŋâdâhnubástus lii aiccum uássin kolonialistlii jotkuumist, ton äärbist, mon ráhtuliih enâmeh láá kuáđđám luándun já algâaalmugáid, já moi negativliih vaiguttâsah kumulistojeh algâaalmugáid.
Suomâst sämmilij tuotâvuotâ- já sovâdâttâmkomissio lii porgâm pioneerpargo – muu tiäđui mield tot lii taan räi áinoo komissio, kote lii tarkkum šoŋŋâdâhnubástus já ton vaiguttâsâid sehe sämmilijd já meid tuotâvuotâ- já sovâdâttâmprosesân. Šoŋŋâdâhnubástus ij luándulávt lah ohtuu Suomâ tâi tave-enâmij ovdâsvástádâsâst, mut Suomâst láá čuávduseh toos, et pyehtih-uv sämmiliih vuáháduđ šoŋŋâdâhnubástusân tâi vaiguttâssáid já loppâ loopâst siäiluđ algâaalmugin – toimâđ tánávt gloobaallâžžân oovdeld jotten. Uáli vaidâlittee lii, et puásuituálulaavâ uđâdem ij maaššâm vyerdiđ tuotâvuotâ- já sovâdâttâmkomissio pargo, já máhđulâšvuotâ sämmilij ärbivuáválii tiäđu sajaduv pyeredem já šoŋŋâdâhnubástusân vuáhádum várás puásuituálulahâasâttem uássin lii tääl aainâs-uv aldapuátteevuođâst monâttum.
Šoŋŋâdâhnubástusân vuáhádâttâm já ton estâlem väätih Suomâst naavcâ jotelis čuávdusáid já uđđâlágán jurdâččem – byrokratia tâi ton lasettem ij iššeed, pic kalga kavnâđ njyebžilis já jotelis vuovijd reagistiđ tilán. Sämipuásuituállei ij lah ävkki, jis toorjâ vaigâdis tälvitiilijd adeluvvoo eskin vááijuv kyehti ive katastrof maŋa. Kuávdáš koččâmuš lii-uv tot, et lii-uv syemmilâš haldâttâhvuáhádâh rahttâttâm šoŋŋâdâhnubástusân vuáhádumán já jotelis reagistmân? Mun eđâččim, et ij. Estâlem- já vuáháduttemtooimah väätih, et ääših jurdâččuvvojeh uđđâ vuovvijn já puáris, távástum vyevih orniđ aašijd árvuštâllojeh uđđâsist. Tuáimá-uv ovdâmerkkân tááláš suojâlemkuávlui tipšom sämmilij päikkikuávlust taggaar tiileest, mast kuácceemuorâ- já miestâšaddodâh leevvân tuodârjolgâdâssáid já tuoddârij alaččáid já lasseet muottuu suddâmliävtu já liegâsvuotâenergia čonâsem eennâmvuáđun? Mun eđâččim, et ij.
Luándusuojâlem uáivild ärbivuáválávt luándu siäiludem ton ovdii tiileest, tagarin mii tot lii talle, ko ulmuu ráhtuliih vaiguttâsah iä tobbeen tiettuu. Mut ulmuu hammim vaiguttâs šadda-uv liegâsvuotâtile já eres tiilij nubástuumeest, mii muttá šaddoduv, šaddodâhstielâsij raajijd já šoddâmpaje kukkoduv já läiđee tilán, mast kuávlu ij lah innig luánduviđá, pic ulmuu hammim, lieggâneijee šoŋŋâduv enâdâh. Mii čielgiittâs, já tast maŋa almostittum tutkâmušâi, vijđes amnâstâh čáittá, et peesij já miestui levânem tuoddârân lii ohtâ stuárráámusâin šoŋŋâdâhnubástus negativlijn vaiguttâsâin sämmilij eellimpirrâsân. Puáhtá sárnuđ nuorâi náál luándu kománemčuággást, mast ij pyevti maccâđ. Ton vuástá kalga pasteđ porgâškyettiđ häppilávt.
Sämmilijd šoŋŋâdâhnubástus lii puáhtám nubástum kulttuurenâduv já tiilijd, lasanâm parttâšumeriiskâ, ruđâlijd monâttâsâid já uđđâ koloid já uuhkijd – tego ruánáá sirdâšume já huolâ jieijâs kielâ, kulttuur já iäláttâs siäilumist. Stivriimáin poccui kuáđuttem ovdiist tärhibeht puáhtá estâliđ vaahâglii šaddoduv levânem, kevttimáin droonijd oovtâst GPS-pankaiguin puásuituálust puáhtá estâliđ fossillij puáldimamnâsij kevttim táárbu. Nuuvtpa uđđâ teknologia puáhtá väldiđ kiävtun já siäiludiđ ärbivuovijd, mut vyevih láá rájáliih. Sämmilij ärbivuáválij iäláttâsâi vaigâdis tilán lii laiđim šoŋŋâdâhnubástus ooleest lahâasâttem já haldâšem – main iäláttâsah stivrejuvvojeh oovtâhámásávt ubâ Suomâst.
Sämmiliih láá lamaš ihečuođijd já joba -tuháttijd päikkikuávlus luándu, ellei já eellimpirrâs tipšooh, mut taat ovdâsvástádâs potkânij lahâasâttem ovdánem mield já sämmilijn šoddii kuávlu kevtteeh. Kanadast västideijee tuotâvuotâ- já sovâdâttâmkomissio pargo puáđusin suojâlemkuávlui haldâšem já algâaalmugij uásálâšvuotâ kuávluidis haaldâšmân šoddii uđđâsist árvuštâllâm vuálá. Taat pargo lii tiäđust-uv vala koskân. Mun tuáivum, et tuotâvuotâ- já sovâdâttâmkomissio pargo läiđee siämmáásullâsii prosesân Suomâst.
Suomâ ij lah olášuttám tuárvi tooimâid sämikulttuur eellimvuáimálâšvuođâ turvim várás ige lah ovdedâm mekanismijd, moi vievâst sämmiliih pyehtih vuáháduđ šoŋŋâdâhnubástusân já siäiludiđ jieijâs kulttuur: kieskâd tábáhtum haaldâtlâš já lahâaasâtlâš ovdánem eidu nubij kulij oro hiäjusmitmin sämmilij máhđulâšvuođâid vuáháduđ šoŋŋâdâhnubástusân. Mii tutkâmjuávkku iävtut-uv, et Suomâ kalga tállân algâttiđ tooimâid ärbivuáválij iäláttâsâi já ärbivuáválii tiäđu suojâlem já šoŋŋâdâhnubástusân vuáhádume já estâlem tuárjum várás já hammiđ máhđulâšvuođâid sämikulttuur puátteevuotân nubásmuvvee šoŋŋâduvâst.
Mun lam jieš ovdâvuoigâdvuođâlâš, tondiet ko must lii máhđulâšvuotâ juátkiđ tuotâvuotâ- já sovâdâttâmkomissio raapoort fáádái kieđâvuššâm akatemlii Turku ollâopâttuv viiđâihásii Marcen-haavâst. Tutkâmhaavâst mij šoddâp kieđâvuššâđ tom, maht vuoigâdvuođâi ovdánem, mobilisaatio já sirdummudo rievti proseseh vaigutteh asâtteijeestaatâi vuovvijd siskeldittiđ tâi toppâđ sämmilijd olgos riävtálii oornigist tuotâvuotâ- já sovâdâttâmkomissio kontekstist.
Sämmilijn lii noonâ osko já haalu siäiludiđ jieijâs kulttuur já kiärgusvuođah vuáháduđ šoŋŋâdâhnubástusân, jis toos adeluvvojeh máhđulâšvuođah. Šoŋŋâdâhnubástusâst lii koččâmuš puáttee suhâpuolvâi vuoigâdvuođâst kulttuurân, eellimtohálii eellimpirrâsân já pyereeb puátteevuotân. Olmoošáárvun kulá juátkojeijeevuotâ já puáttee suhâpuolvâin huolâttem. Šoŋŋâdâhnubástus ij pyevti jurdâččiđ haldâttâspoojij miäldásâžžân hástun tâi kvartaalruttâtuálu vuáđujurduiguin. Puoh šoŋŋâdâhtooimâin kalga árvuštâllâđ suhâpuolvâid rastaldittee vaiguttâsâid. Tuše Suomâ staatâ já sämisiärvádâh pyehtih čuávdiđ, et siäilu-uv sämikulttuur Suomâst lieggâneijee šoŋŋâduvâst. Mihheen eres tááhuid ij tom pyevti porgâđ. Mun tuáivum, et merideijeeh kyeddih ovdâsvástádâsâs.
Takkâ mielâkiddiivâšvuođâst, já mun tuáivum ubâ váimoin, et tuotâvuotâ- já sovâdâttâmkomissio raapoort já ton tooimânpieijâm išedeh hammiđ máhđulâšvuođâid sämikulttuur siäilumân já ovdánmân lieggâneijee šoŋŋâduvâst já gloobaallii maailmist.